Rizika a komplikace

Za úspěch žádného z našich léčebných postupů nemůžeme převzít stoprocentní záruku.



Může se stát, že v jednotlivých případech se tělo svými hormony už během dorůstání vajíček brání, takže terapie musí být přerušena.

V ojedinělých případech je možné, že při punkci vajíček nejsou žádná nalezena. Na průběh oplodnění rovněž nemáme vliv. Může se stát, že nedojde ke spojení vajíček a spermií. Zahnízdění (implantace / nidace) embrya je sice podpořeno léky, nedá se však vynutit.

Vyhlídky na úspěch u metody in vitro fertilizace a u transferu embrya je třeba posuzovat individuálně. U normálních nálezů hormonů a spermatu, ve zkušených centrech, s obvyklou kultivační technikou, když bereme v úvahu všechny pacienty, činí tyto šance 25% až 37% na jednu punkci.

Nejlepší vyhlídky na intaktní těhotenství má žena s dobrou reakcí na stimulaci folikulů (více než 10 vajíček z punkce) a transfer blastocyst po takzvaném „výběru blastocyst (v těchto případech lze docílit mezi 70% a 80% pozitivních těhotenských testů).

Situace se ztěžuje s přibývajícím věkem ženy, resp. ve věku nad 38 let. Navzdory optimální přípravě a dobré tvorbě folikulů klesá vyhlídka na intaktní těhotenství a narození zdravého dítěte, např. mezi 43. a 45. rokem ženy na 5% a níže!

1. Rizika pro ženu
2. Rizika pro embryo

Je třeba, aby zátěž a zdravotní obtíže pacientky byly minimalizovány. Přesto může ojediněle dojít ke komplikacím – jako u každého jiného zákroku.

Vyloučit nelze možné komplikace související s každým těhotenstvím (potrat, předčasné porodní bolesti atd.).

V tomto ohledu se těhotenství po IVF nijak neliší od „normálního“ těhotenství. Pochopitelně je zvýšená pravděpodobnost mnohočetného těhotenství. Při transferu dvou a více embryí dochází v dobrých 20% případů k těhotenství s dvojčaty, ve 2% s trojčaty – v případě, že byla transferována tři embrya.

Čistě teoreticky existuje po transferu embrya nebezpečí těhotenství v dutině břišní, resp. ve vejcovodu. Za normálních okolností, dojde-li k těhotenství bez lékařské pomoci, činí výskyt těhotenství ve vejcovodu asi 2%. Po transferu embrya, jsou-li zachovány části vejcovodu, stoupne toto riziko na zhruba 3%.

Typickou komplikací hormonální léčby je tzv. „hyperstimulace nebo též OHSS“. Vaječníky se zvětšují, tvoří se ovariální cysty, projevuje se tlak v podbřišku, řidčeji dochází k hromadění tělesné tekutiny v břišní dutině, někdy dokonce v plicích. V ojedinělých případech, zejména když došlo k otěhotnění, může proto vyvstat potřeba krátkodobé hospitalizace. Hyperstimulace spontánně ustoupí.

Protože na vajíčka a spermie, stejně jako na jejich spojení nelze přímo vyvíjet žádný vliv, čímž nedochází k žádné manipulaci s dědičnou výbavou, nelze očekávat nějaké poškození nebo anomálie.

Vyloučit ovšem nelze možnost přenosu neodhalených
dědičných chorob rodičů na dítě.
Toto riziko nesou všichni budoucí rodiče.